Příští týden vláda ČR projednává novelu zákona v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa. Návrh předložený Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem vnitra plánoval začlenit do systému veřejného zdravotního pojištění také cizince živnostníky a nezaopatřené rodinné příslušníky, kteří jsou dosud odkázáni na problematické komerční zdravotní pojištění. Během připomínkového řízení byli ale cizinci opět vyřazeni, a to na základě připomínek rozpočtového odboru Ministerstva financí, které vzalo v potaz námitku Hospodářské komory. Začlenění cizinců by podle ní údajně zatížilo státní rozpočet. Ministerstvo pro to však neuvádí žádná konkrétní čísla.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR s tímto krokem nesouhlasí a svůj postoj zdůvodňuje ve společném tiskovém prohlášení svých členů.  ,,Vláda nejenže poškozuje cizince a ustupuje tlaku komerčních pojišťoven, ale také ochuzuje veřejný rozpočet o milióny korun," říká Mgr. Pavel Čižinský z Multikulturního Centra Praha, členské organizace Konsorcia. ,,Je-li v  České republice  přibližně 70 tisíc cizinců-podnikatelů, tak každý z nich by do systému veřejného zdravotního pojištění odvedl minimálně 1.670,- Kč měsíčně, což je celkový přínos 1,4 miliardy ročně. Takto vybraná částka by pokryla náklady jak na tyto živnostníky, tak členy jejich rodin a ještě by zbylo," argumentuje Pavel Čižinský. Studie Organizace pro pomoc uprchlíkům z roku 2009 skutečně došla k závěru, že cizinci jsou velmi ziskoví pojištěnci a že jejich začleněním by veřejné zdravotní pojišťovny získaly přibližně 400 milionů korun ročně. Cizinci v České republice jsou většinou mladí a zdraví lidé v produktivním věku. Zhruba 50% všech cizinců je ve věkové skupině 20-39 let. Dětí, kterých by se změna týkala, je jen několik tisíc.

Současný systém je velmi výhodný pro komerční zdravotní pojišťovny. Cizinci mají povinnost si kupovat jejich pojistky a musí je platit dopředu, většinou na 2 roky. Např. rodina s dvěma dětmi tak musí zaplatit za 2 roky pojištění cca 130.000 Kč najednou. ,,Zkoumali jsme příjmy a výdaje soukromých pojišťoven v této oblasti,"  uvádí Helena Hnilicová PhD. z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. ,,Jedna z pojišťoven např. v roce 2008 vybrala od cizinců na pojistném cca 190 milionů a na zdravotní péči použila  jen čtvrtinu této částky. To, že se do věci vložila Hospodářská komora, ačkoli zaměstnavatelů by se změna nijak specificky  netýkala, dává tušit možný tlak pojišťoven touto cestou," dodává Hnilicová.

Klíčovým problémem komerčního pojištění je skutečnost, že cizincům nezaručuje pokrytí léčebných nákladů. Jedním z mnoha příkladů poslední doby je případ sedmileté Evy z Ukrajiny. Ač má tzv. komplexní komerční zdravotní pojištění, které by dle zákona mělo hradit veškerou potřebnou  zdravotní péči, pojišťovna jí odmítá uhradit lékařsky indikované vyšetření nálezu ve stehně.  Je známo, že komerční pojišťovny také  odmítají pojistit předčasně narozené děti a nemocnicím tak vznikají dluhy za neuhrazenou péči o tyto děti. Zařazení cizinců do veřejného zdravotního pojištění  by  riziko těchto dluhů snížilo na minimum.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR s podporou odborníků ze zdravotnictví vyzývá vládu k odpovědnému zvážení zařazení cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění na základě objektivních finančních a statistických údajů a nikoli domněnek.  Jsme přesvědčeni, že  fakta  pak jasně prokážou přínos jejich začlenění pro veřejný rozpočet.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR
http://www.konsorcium-nno.cz/
Kontaktní osoba: Eva Dohnalová, InBáze Berkat o.s., dohnalova@inbaze.cz,
736 632 002