Do roku 2007 pracovalo v několika českých firmách cca 400 severokorejských dělnic. Většina z nich byla zaměstnána jako šičky textilní konfekce u firem ve východních Čechách. Na základě rozhodnutí cizinecké policie, která musela respektovat stanovisko MV ČR, nebyl těmto dívkám prodloužen pracovní pobyt a ony musely odjet. Oficiálním důvodem negativního rozhodnutí bylo „důvodné podezření“, že děvčata odevzdávají část svého výdělku na konto severokorejského režimu, který i z těchto peněz financuje svůj jaderný program. Tím údajně byla porušována rezoluce OSN č. 1718 z r. 2006.
Zaměstnankyně jedné z dotčených firem se ve věci podle nich neoprávněného rozhodnutí obrátily na soud. Argumentovaly tím, že „pracovní pobyt byl ukončen bez konkrétních důkazů o porušení zákonů České republiky, pouze na základě politické objednávky“. Soud dále v rozsudku uvedl, že „nepovolení prodloužení pobytu je v případě žalobkyně projevem arogance moci ze strany státu, jde o politickou diskriminaci z důvodu její státní příslušnosti a je rozhodnutím protiústavním a protizákonným.“
Soud dal Seeverokorejkám za pravdu. V dnes již pravomocných rozsudcích uvedl, že odůvodnění rozhodnutí cizinecké policie bylo neurčité, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, zrušil je a věc vrátil správnímu orgánu k rozhodnutí novému. Ten následně šičkám dvěma zatím pravomocnými rozsudky pobyt prodloužil.
Na základě toho Severokorejky žalují cizineckou policii o úhradu ušlé mzdy. V konkrétním případě této firmy jde o částku cca 4,5 milionu korun. K žalobě se chystá i dotčená firma, která svůj ušlý zisk vyčísluje na přibližně 600 tisíc Kč měsíčně.